|
|
Populačně genetické aspekty rostlinných invazí: studie genetické a cytotypové variability u invazních a nativních populací \kur{Phalaris arundinacea} L. a \kur{Myriophyllum} sp.
KÁVOVÁ, Tereza
Jedna z hypotéz o příčinách invazního šíření chrastice rákosovité v USA je, že podobně jako u rákosu obecného, došlo k opakovaným introdukcím druhu z Evropy anebo hybridizaci introdukovaných genotypů s původními. Část tohoto mezikontinentálního genového toku je zesílen produkcí kultivarů Phalaris v Minnesotě. Důsledky těchto výměn mají významný dopad na management invazních plodin pocházejících z obou kontinentů. Předchozí studie potvrzují jen minimální morfologickou heterogenitu mezi pěstovanými a původními (divokými) formami chrastice rákosovité. U Phalaris arundinacea jsme analyzovali genetické podobnosti a rozdíly mezi populacemi v USA (Minnesota) a v České republice. Pomocí ISSR markerů byl porovnán rozsah genetické variability v nativních a invazních populacích. Ukázalo se, že komerční genotypy se vyskytují napříč celým spektrem invazivních genotypů, což poukazuje na poměrně častou výměnu genů mezi pícninářskými, okrasnými a původními populacemi v USA. Rod Myriophyllum je významný hlavně kvůli svým invazním druhům, které měly vždy zvláštní postavení, protože na nich mohl být v reálném čase sledován průběh ekologických a evolučních změn. Ve střední Evropě je zastoupen třemi původními druhy (M. spicatum L., M. alterniflorum a M. verticillatum) a dvěma nepůvodními druhy severoamerickým M. heterophyllum a jihoamerickým M. aquaticum. M. spicatum spolu s M. heterophyllum a M. aquaticum patří mezi významné invazní rostliny, které svým agresivním růstem způsobují mnoho problémů především v Severní Americe. Disertační práce se zabývá hodnocením role polyploidizace v procesech vedoucích k invaznímu charakteru některý druhů rodu stolístků (Myriophyllum) na území USA, cytologickým a populačně-genetickým srovnáním nativních (Eurasie) a invazních populací (USA) stolístku klasnatého (M. spicatum) a stanovením možných ?poolů? genetické a cytotypové variability invazních populací a zhodnocením využitelnosti jednoduchého stanovení velikosti genomu při taxonomickém určování klasickým morfologickým postupem nezařaditelných rostlin, čímž by došlo k výraznému zlevnění a zefektivnění biomonitoringu invazních stolístků a tedy i nároků na management jeho invazních populací.
|
|
|
Morfologická a genetická variabilita v populacích Gymnadenia conopsea agg.
KOLOUŠKOVÁ, Pavla
Komplex Gymnadenia conopsea s.l. reprezentuje taxonomicky velmi problematickou skupinu vykazující širokou morfologickou, fenologickou, genetickou a cytogenetickou variabilitu. Agregát G. conopsea zahrnuje řadu taxonů, z nichž dva G. conopsea (L.) R. Br. s.s. a G. densiflora (Wahlenb.) A. Dietr., jsou uznávané na úrovni druhu. Jednotlivé taxony nelze vždy bezpečně odlišit pouze na základě morfologických znaků. V poslední době se vede mnoho debat o taxonomické hodnotě taxonů v rámci komplexu G. conopsea. Komplex je za stoupen mnoha cytotypy, přičemž majoritní tetraploidní cytotypy reprezentují výše zmíněné taxony G. conopsea a G. densiflora, které je možné cytometricky spolehlivě odlišit. Taxonomické zařazení minoritních cytotypů je nejasné. Z těchto důvodů je pro hodnocení populací vhodné uplatnění různých přístupů z oblasti morfologie, cytogenetiky a molekulární genetiky pro získání detailnějších informací. V této práci byly pro hodnocení použity morfologické charakteristiky, molekulární markery AFLP a analýza mikrosatelitů společně s měřením ploidní úrovně pomocí FCM. Na základě vyhodnocení vícerozměrné shlukové analýzy a dendrogramu sestrojeného metodou UPGMA kombinující tato data, byla potvrzena druhová odlišnost taxonu G. densiflora od G. conopsea. Ze srovnávaných analýz mikrosatelitních lokusů a překrývajících se morfometrických charakteristik tetraploidního a oktoploidního cytotypu G. conopsea lze usuzovat, že je oktoploidní cytotyp oddělenou chromozomální aberací tetraploidních rostlin.
|
host ::
RSS.